| Nejnovější obrázky - z Tomáš B. galerie |
Japonský samuraj-web.jpgJaponský samuraj (konec 16. století)842 zobrazeníCo jste možná nevěděli
Prvořadými zbraněmi japonského válečníka – samuraje – byly dva meče, dlouhý – katana – a krátký – wakizashi. Způsob boje vyžadoval, aby zbroj byla lehká a přitom poskytovala ochranu. Odění se skládalo z mnoha plátků lakovaného kovu propojených dohromady barevnými šňůrami. V 17. století samurajové zastávali různé úřady a koncem 19. století bylo právo nosit meč vyhrazeno jen důstojníkům nové císařské armády.Březen 05, 2006
|
|
Španělský mušketýr-web.jpgŠpanělský mušketýr (konec 16. století)707 zobrazeníJak to všechno bylo
V 16. století určovalo Španělsko módu a zvyky v celé Evropě.Není tedy divu, že i španělská mušketa, těžká palná zbraň, se rozšířila na bitevních polích celé Evropy. Mušketýr při střelbě musel používat zvláštní vidlici – tzv. furketu, o kterou opřel hlaveň sedmikilové zbraně. Střelný prach na pánvičce muškety odpaloval pomocí doutnák (lunty). Potřeby pro střelbu nosil voják u sebe. Velkou prachovnici upevněnou na opasku, dřevěné měrky s odměřeným prachem na jeden výstřel pak zavěšeny na pásu (bandalíru) okolo sebe. Střelivo – olověné koule o průměru kolem 2 cm – měl mušketýr uložené v koženém váčku u pasu, stejně jako čtyřmetrovou zásobu doutnáku.Březen 05, 2006
|
|
Anglický lučištník-web.jpgAnglický lučištník (1450)585 zobrazeníTrocha historie
Luk, který Angličany tolik proslavil, měřil okolo 180 cm a vyráběl se z tisového nebo ořechového dřeva. Tětiva byla vyrobena ze lněných vláken a šípy z jasanu. Luk se stal národní zbraní a Angličané jej dovedli mistrně ovládat. Lučištník dokázal na vzdálenost 200 metrů porazit dvoucentimetrovou dubovou desku. Obliba střelců přetrvávala v Anglii až do 16. století.Březen 05, 2006
|
|
Husitský hejtman-web.jpgHusitský hejtman (1420)691 zobrazeníPravda vítězí
Po upálení Jana Husa 8. července 1415 v Kostnici chtěli Husité pomstít smrt Jana Husa a prosadit jeho myšlenky. K obraně před křížovými výpravami, které proti Čechám vypravil papež a císař Zikmund, vzniklo husitské polní vojsko vybavené bojovými vozy, dělostřelectvem, pěchotou i jezdectvem. V čele organizovaných husitských vojsk byli zkušení bojovníci – hejtmani. Mezi nejznámější patřil geniální vojevůdce a stratég Jan Žižka z Trocnova, Břeněk Švihovský, Chval z Machova, Mikuláš z Husi a Zbyněk z Buchova. Křížové výpravy se marně snažily zlomit odpor kališníků a všechna jejich vojenská tažení skončila neúspěšně. Po smrti Jana Žižky stanul v čela vojska Prokop Holý. I přes vojenské úspěchy se v husitském hnutí začal projevovat rozklad, který vyvrcholil 30. května 1434 bitvou u Lipan. Spojená vojska katolíků a umírněných husitů zde porazila vojsko Prokopa Holého.Březen 05, 2006
|
|
Rytíř v turnajové zbroji-web.jpgRytíř v turnajové zbroji (počátek 14. století)769 zobrazeníTrocha historie
Rytířské klání má své počátky v 11. století ve Francii. Trénink bojových dovedností se brzy změnil ve společenskou událost. Na počátku 14. století nosili bojovníci pouze kroužkovou zbroj, hlavu jim chránila těžká přilba. Čabraka koně i štít rytíře byly zdobeny heraldickými znaky. Jednou z disciplín turnajů byl souboj s drěvcem (dlouhé dřevené kopí), jímž se rytíři snažili protivníka vyhodit ze sedla.Březen 05, 2006
|
|
Bojovník arabské jízdy-web.jpgBojovník arabské jízdy (750)576 zobrazeníNěco z historie
S úpadkem Říma a vítězstvím barbarů ze severu se ke slovu dostávaly také jižní národy – muslimové. Svatou válkou si chtěli podrobit celý svět. Rozhodující v jejich expanzi bylo vytvoření vojska s vynikající jízdou a lukostřelci. Arabové měli obdobné zbraně jako křesťané. Později dokonce od nich převzali místo meče se zakřivenou čepelí dvojsečný rovný meč. Jejich zbroj však byla z kvalitnější oceli a krásněji zdobená maurskými řemeslníky. Roku 732 se Frankům podařilo invazi Arabů do Evropy zastavit.Březen 05, 2006
|
|
Voják římských legií-web.jpgVoják římských legií (50 př.n.l.)862 zobrazeníNěco z historie
Legie vyžadovala tvrdou disciplínu a poslušnost. Za to se o vojáka zcela postarala. Vedle jídla, ošacení a ubytování mu byl vyplácen i žold. Základní útočnou zbraní vojáka římských legií bylo vrhací kopí, poboční zbraní pak krátký meč s listovou čepelí. Řádový legionář nosil meč na pravé straně, důstojník na levé. K ochraně sloužila tepaná bronzová nebo železná přilba. Přes tuniku voják oblékal anatomicky tvarovaný krunýř, někdy tvořený kovovými pásy. Od pasu byl chráněn visícími pruhy ze surové kůže. Obuví legionáře byly hrubé kožené sandály. Díky mistrovské válečné taktice ovládli staří Římané takřka celý tehdy známý svět.Březen 05, 2006
|
|
|
|
| 70 obrázků na 8 stránkách |
 |
|
|
|
|
|
|
|
8 |
|
